Monografije in članki v zbornikih
1890
Bugarski i srpski prijevod knjige o sedam mudraca, njen izvor i kratak obzir na druge slovenske redakcije. Rad Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti. Zagreb 1890, s. 1–41.
Die Geschichte von den sieben Weisen bei der Slaven. Sitzungsberichte der phil.-hist. Klasse der Kais. Akademie der Wissenschaften in Wien. Philosophisch-historische Classe. Sv. 122, 10. Wien 1890. 138 s.
1893
Kollárova vzajemnost slovanska. In: Jan Kollar 1793-1852, Sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce ,,Slávy dcery”. Na oslavu jeho stoletých narozenin. Redakcí F. Pastrnka. Wien 1893, s. 201–232.
Listy Kollára Kopitarovi a Miklošičovi. In: Jan Kollar 1793–1852. Sbornik statí o živote, působení a literarní činnosti pevce ,,Slávy dcery”. Na oslavu jeho stoletých narozenin. Redakcí F. Pastrnka. Wien 1893, s. 49–53.
1895
Slovenen. In: Brockhaus Konversationslexikon IV. 1895.
1897
Deutsche Einfliisse auf die Anfänge der slavischen Romantik I. Die böihmische Romantik. Mit einem Anhang: Kollár in Jena und beim Wartburgfest. Graz, Verlag – Buchhandlung Styria 1897. XII + 373 s.
František Ladislav Čelakovský in njegov krog. In: Deutsche Einflüsse auf die Anfänge der slavischen Romantik I. Die böhmische Romantik. Graz 1897, s. 59–115.
1898
Jihoslované (národopis) – Slovinci. In: Ottův slovník naučný, sv. 13, Praha 1898, s. 365–367.
Jihoslované (Jazyk) – Jazyk slovinský. In: Ottův slovnik naučný, sv. 13, Praha 1898, s. 391–397.
Jihoslované (literatura) – Dějiny slovinské literatury. In: Ottův slovnik naučny, sv. 13, Praha 1898, s. 402–421.
Miklosichs Jugend – und Lehrjahre. In: Forschungen zur neueren Litteraturgeschichte.
Festgabe fi,r Richard Heinzel. Weimar 1898, s. 495–567.
1899
Dr. Vatroslav Oblak. In: Anton Knezova knjižnica IV. Ljubljana, Slovenska Matica 1899, s. 142–313.
1900
Dr. Vatroslav Oblak. Ljubljana, Slovenska Matica 1900. 173 s.
Početek Gajevih ,,Novin” in ,,Danice”. Po novih virih. In: Spomen-cvieće iz hrvatskih i slovenskih dubrava. Zbornik u slavu J. J. Strossmayerya. Zagreb 1900, s. 567–581.
1902
Vatroslav Oblak. Ein Beitrag zur Geschichte der neueten Slavistik. Wien, Alfred Hölder 1902. 62 s.
1908
Die siüdslawischen Literaturen. In: Die Kultur der Gegenwart l./9. Die osteuropäischen Literaturen und die slavischen Sprachen von A. Bezzenberger, A. Briickner, V. Jagić,
J. Macha!, M. Murko, F. Riedl, E. Setala, G. Suits, A. Thumb, A. Wesselowsky,
E. Wolter. Berlin und Leipzig 1908, s. 194’245.
Geschichte der älteren südslawischen Literaturen. Leipzig, C. F. Amelangs Verlag 1908. X + 248 s. Též přetisk: Geschichte der äilteren südslawischen Literaturen; Zur Kritik der äilteren siidslavischen Literaturen. Miinchen 1971. 36 s.
Zaključna razmišljanja o starocerkvenoslovanskem slovstvu. Z knihy Geschichte der äilteren südslavischen Literaturen. Leipzig 1908, s. 108–111.
Zapadna ,,Epistola o nedelji” v južno-slovanski književnosti. In: Zbornik u slavu Vatroslava Jagića. Berlin 1908, s. 706–710.
1911
J edinstvo jezika i književnisti Hrvata i Srba. Srpskohrvatski Almanah za godinu 1911.
Beograd–Zagreb 1911, s. 20–25.
1913
Bericht über eine Bereisung von Nordwestbosnien und der angrenzenden Gebiete von Kroatien und Dalmatien behufs Erforschung der Volksepik der bosnischen Mohammedaner. Sitzungsberichte der Kaiser. Akademie der Wissenschajten in Wien. Philosophisch-historische Klasse. Wien 1913, 173. Band. 3. Abteilung, s. 1–52.
Bericht über phonographische Aufnahmen epischer, meist mohammedanischer Volkslieder im nordwestlichen Bosnien im Sommer 1912. Mitteilungen der Phonogrammarchivs-Komission der Kaiser. Akademie der Wissenschajten. Wien 1913, št.; 30, (Anzeiger 1913, št. 8, s. 58–75). ,
Schröpköpfe bei der Slaven. Slav. bana, bańka, lat. balnea. Sonderabdruck aus: Wöirter und Sachen. Bd. 5, Hft. 1. Heidelberg 1913. 42 s.
1914
Die Balkanslawen, Veröffentlichungen der Handelshochschule Miinchen. 3. Heft. Die Balkanfrage. München–Leipzig, Verlag von Duncker und Humblot 1914, s. 19–46.
1915
Bericht iiber eine Reise zum Studium der Volksepik in Bosnien und Herzegowina im
J. 1913. Sitzungsberichte der Kaiser. Akademie der Wissenschaften. Philosophisch Historische Klasse. Wien 1915. 176. Band. 2. Abhandlung. 50 s.
Bericht iiber phonographische Aufnahmen epischer Volkslieder im Mittleren Bosnien und in der Herzegowina im Sommer 1913. 37. Mitteilung der Phonogramm-Archivs-Kommision. Sitzungsberichte der Kaiserl. Akademie cler Wissenschaften in Wien. Philologisch-historische Klasse. Wien 1915., Band 179. 1. Abhandlung. 23 s.
1916
Das serbische Geistesleben. Süddeutsche Monatshefte. Leipzig und München 1916. 52 s.
1921
Početek jedinstvenega književnega jezika Hrvatov i Srbov. In: Prace lingwistyczne, ofiarowane Janowi Baudouinowi de Courtenay dla jego dziłalności naukowej 1868–1921. Krakow 1921, s. 116–124.
Über die Bedeutung der Reformation und Gegenrefonnation fur das geistliche Leben der Südslaven. Sitzungsberichte iiber die Verhandlung der Sachsischen Akademie zu Leipzig. Philologisch-historische Klasse. Leipzig 1921, 72 Bd., 2. Heft.
1923
Pribina – Privina? In: Slovanský sborník věnovaný jJrof Franti.fku Pastrnkovi, rektoru University Karlovy k sedemdesátým narozeninám. 1853–1923. Praha 1923, s. 23–25.
1925
Nekoliko reči o jeziku srpsko-hrvatskih protestantskih knjiga. In: Daničićev zbornik.
Beorad–Ljubljana 1925, s. 72–106.
Pramen národní písně »Jakšići zkoušejí ženy« ve sbírce Vuka Karadžiće. In: Sborník prací věnovaný profesoru Janu Máchalovi k sedmdesátým narozenínam. 1855–1925. Praha 1925, s. 329–335.
Uvodna beležka za slovencite. (Obšt pogled vãrchu tjachnoto minalo i segašno položenie v Jugoslavija). In: Grafenauer Ivan: Novata slovenska literatura. Sofija 1925, s.7–12.
1926
0 jihoslovanském sjednocení. In: 0 slovanském sjednocen. Referáty přednesené na schůzi ,,Politického klubu Omladináŕů-Devadesátníku” – prof. D. Michalčev,
M. Murko, M. Szyjkowski, E. Spektoranskij, F. Táborský, A. Hajn. Praha 1926, s. 9–11.
1927
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven.
Carl Winters Universitätsbuchhandlung. Prag-Heidelberg 1927. 184 s.
Pogledi na južnoslovansko reformacijo in protireformacijo. Z knihy Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistliche Leben der Südslaven. 1927.
1928
Čechoslováci a Jihoslovné. In: Československá národní čítanka. Praha 1928, s. 56–63.
Die ersten Versuche der Verbreitung Westeuropäischen Geistesströmungen unter der Bulgaren. In: Jubiläumsalmanach Königreich Bulgarien. Leipzig-Sofia 1928, s, 29–32,
Jméno »Jugoslavija«. In: Z dějin východni Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi, profesoru Karlovy university k šedesátým narozeninám. Praha 1928, s. 392–412.
1929
Jmeno »Jugoslavija«. In: Bidlův sborník, Praha 1929, s. 392–412.
La Poesie populaire épique en Yugoslavie au début du XX éme siécle. Travaux publiés par l’Institut d’études slaves. Paris, Librairie ancienne H. Champion 1929. 72 s.
Nový seminář pro slovanskou filologii na Karlově universitě. In: Slovanská filologie na Karlově universitě v letech 1918–1929. Praha 1929, s. 23–34.
1931
Nekoliko riječi o prvim dubrovačkim pjesnicima. Zusammenfassung. Einige Worte über die ersten ragusanischen Dichter. Zbornik iz Dubrovačke prošlosti Milanu Rešetaru k 70-godišnjici života. Dubrovnik 1931, s. 233–243.
1932
Domovina Asanaginice: In: Goethův sbornik, Praha 1932, s. 252–266.
1933
Slovanský ústav v Praze. In: Slovanská spolupráce. Informační přehled práce pro poznání a sblížení slovanských národů v Československu. Praha 1933, s. 26–38.
1934
Srbsko-chrvatská balada o ženě Asan Agy (Asanaginica) během 150 let. In: Międzýnarodowy zjazd slawistów. Księga referatów. Sekcja 2. Historja literatury. Warszawa 1934, s. 114–118.
1935
Les études slaves en Tchècoslovaquie. Le Monde Slave 12, 1935, Tome III., s. 198–229, s. 361–392. Tome IV., s. 39–75, s. 161–203.
Les études slaves en Tchècoslovaquie. Travaux publiés par l’Institut d’études slaves XVI. Paris, Librairie ancienne Honore Champion 1935. 143 s.
1937
Das Original von Goethes »Klagesang von der edlen. Frauen des Asan-Aga« (Asanaginica) in der Literatur und Volkskunde durch 150 Jahre. Brno-Praha-Leipzig-Wien, nakl. R. M. Rohrer 1937. 79 s.
Glagol knaditi. Prilog leksikografiji i proučavanju narodne pesme. In: Mélanges linguistiques et philologiques offerts á M. Aleksandar Belić par ses amis et ses élèves á l’occasion du quarantième anniversaire de son acitivité scientifique. Beograd 1937, s. 225–229.
Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal J. Horak. Přeložili J. Stanislav, J. Horák,
J. Marhan, K. Krejcí, S. Petíra. Práce Slovanského ústavu. Sv. IV. Praha, Orbis 1937. XIV+ 619 s.
1938
Slovanská myšlenka před Kollárem. In: Slovanská vzájemnost 1836–1936. Sborník prací k 100. vyročí vydání rozpravy Jana Kollára o slovanské vzájemnosti. Praha 1938, s. 1–39.
1939
Predgovor. In: M. M. Pavćevć: Guslarske narodne pjesme. Zagreb 1939, s. 8–14.
1947
Rozpravy z oboru slovanského národopisu. Uspořádal J. Horák. Přeložili S. Petíra,
V. Vrzalová a J. Svoboda. Práce Slovanského ústavu. Sv. XXI. Praha, Orbis 1947. 341 s. + obr. příl.
1949
Paměti. Zapsal S. Petíra. Knihovna literárních vzpomínek a korespondence, vydává III. třída České akademie véd a umění, sv. 16. Praha, F. Borový 1949. 252 s. + obr. příl.
1951
Spomini. Ljubljana, Slovenska Matica, 1951. 314 s. + XV obr. příl. Po izvirnem rokopisu prevedel Dr. Vladimir Murko.
Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932. Preveli sa českog A. Arneri i Lj. Jonke. I. knjiga Djela Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti. Knjiga 41. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, Zagreb 1951. 529 s.
Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932. Preveli sa českog J. Arneri i Lj. Jonke. II. knjiga. Djela Jugoslavenske akademije znanosti i untjetnosti. Knjiga 42. Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, Zagreb 1951 376 s. + obr. příl.
Uvod. (Iz knjigi Tragom. srpsko-hrvatske narodne epike. I. knjiga). Zagreb 1951.
1962
Izbrano delo. Uredil, uvod in opombe napisal A. Slodnjak. Prevajavci: B. Borko, M. Križaj, V. Novak, M. Pucher-Kanc, F. Vogrinc. Ljubljana, Slovenska Matica 1962. 411 s.
Članki v periodičnih publikacijah
1883
Miklošič in Hrvati. Slovenski Narod 1883, št. 179–188, s. 1–35.
1884
Miklošičevi čestilci. Ljubljanski zvon 4, 1884, št. 2, s. 121, 1.2.
1886
Kopitar. Ljubljanski zvon 4, 1886, št. 4, s. 254, 1.4.
Miklošičeva najnovejsa dela. Ljubljanski zvon 6, 1886, št. 4, s. 248–252 1.4.; s. 300–306. 1.15.
Slavistika na dunajskem vseučilišču. Kres. Poučen in znanstven list 4, 1886, s. 382–383.
1887
Žitije svjatago Božija v zapadnorusskom perevode konca XVII st. Žurnal Ministerstva Narodnogo Prosveščenija 1887, s. 250–267.
1889
V provinciji na Ruskem. Potni spomini in vtiski. Ljubljanski zvon 9, 1889, št. 5, s. 278–284, 1.5.; št. 61 s. 337–344, 1.6.; št. 7, s. 419–428, 1.7.; št. 8, s. 457–465, 1.8.; št. 9, s. 529–542, 1.9.; št. 10, s. 583–593, 1.10.; št. 11, s. 660–679, 1.11.; št. 12, s. 709–723, 1.12.
1890
Beiträge zur Textgeschichte der Historia septem sapientium. Zeitschrift für vergleichende Literaturgeschichte, Neue Folge 4, 1890, s. 1–34.
P. V. Vladimirov: Doktor Francisk Skorina. Jego perevody, pečatnyja izdanija i jazyk. Archiv für slavische Philologie 12, 1890, s. 243–268.
Prešéren pri Rusih. Ljubljanski zvon 10, 1890, št. 1, s. 47–49, 1.1.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv für slavische Philologie 12, 1890, s. 221–243.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv für slavische Philologie 12, 1890, s. 243–268.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv für slavische Philologie 12, 1890, s. 526–539.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv fur slavische Philologie 12, 1890, s. 540–549.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv für sZavische Philologie 12, 1890, s. 557–559.
Zur russischen Literaturgeschichte. Archiv für slavische Philologie 12, 1890, s. 560–571.
1891
Enklitike v slovenščini. I. díl: Oblikoslovje. Letopis Matice Slovenske za leto 1891, s. 1–65.
- díl: Skladnja. Letopis Matice Slovenske za Zeto 1892, s. 1–36.
Franc Miklošič. Letopis Matice Slovenske za leto 1891, s. 251–269.
Fr. Prešeren. Slavnostni govor dr. M. Murka pri Prešernovi devetdesetletnici na Dunaju, dne 3. grudna 1890. Ljubljanski zvon 11, 1891, št. 2, s. 81–87, 1.2.
Geschichte vom König Bruncvik. Archiv fiir slavische Philologie 13, 1891, s. 305–308.
J. Polívka: Der Roman von Apollonius, König von Tyrus in der böhmischen, polnis chen und russischen Literatur. Listy filologické 1889, s. 353–358, 416–435. Archiv für slavische Philologie 13, 1891, s. 308–311.
Mitteralterliche Geschichte von König Bruncvik. Archiv für slavische Philologie 13, 1891, s. 305–308.
Poljska ustava z dne 3. maja, Ljubljanski zvon 11, 1891, št. 6, s. 353–361, 1.6.
V. Oblak: Zur Geschichte der nominalen Declination im Slovenischen. Leipzig 1890.
Ljubljanski zvon 11, 1891, št. 1, s. 46–50, 1.1.
1892
Die russische Übersetzung des Apollonius von Tyrus uncl der Gesta Romanorum. Archiv fiir slavische Philologie 14, 1892, s. 405–421.
Ein Beitrag zur Kentniss böhmischen Heiligen bei den Russen. Archiv fiir slavische Philologie 14, 1892, s. 159–160.
Enklitike u slovenščini. II. díl.: Skladnja. Letopis Matice Slovenske za leto 1892, s. 51–86.
Misli s češke razstave. Ljubljanski zvon 12, 1892, št. 1, s. 12–19; 1.1.; št. 2, s. 75–84.
Slavjanskoje obozrenije. Istoriko-literaturnyj i političeskij žurnal. St. Petersburg. Redaktor-izdatel’ A. Budilovič. Ljubljanski zvon 12, 1892, št. 9, s. 571–575, 1.9; št. 10, s. 639–642, 1.10.
Zur Erklärung einiger grammatischer Formen im Neuslovenischen. Archiv fiir slavis che Philologie 14, 1892, s. 89–115.
1893
J. A. Šljapkin: Sv. Dimitrij Rostovskij i jego vremja (1651–1709). St. Petersburg 1891.
Archiv fiir slavische Philologie 15; 1893, s. 287–298.
K. A. Arabažin: Kazimir Brodzinskij i jego literaturnaja dejatel’nost’. Kyjev 1891.
Archiv für slavische Philologie 15, 1893, s. 411–417.
Tri hrvaške listine iz konstanjeviškega samostana. Izvestja Muzejskega društva za Kranjsko 3, 1893, s. 209–218.
1894
I. M. Soběstjanskij: Učenija o nacional’nych osobennostjach charaktera i juridičes kago byta drevnich’ Slavjan’. Charkov 1892. Archiv fiir slavische Philologie 16, 1894, s. 254–268.
Jan Kollár. I. del: Življenje, učenje in delovanje. Mladostna in školska leta_ na Ogrskem. Kollár v Jeni. Kollár v Pešti (1819–1849); Kollár na Dunaju (1849–1852). Letopis Matice Slovenske za leto 1894, s. 62–137.
1895
A. Kolessa: Ukrajinski narodni pis’ni v poezijach Bohdana Zaleskoh. Lvov 1892.
A. Kolessa: Ševčenko i Mickievič. Lvov 1894. Archiv fiir slavische Philologie 17, 1895, s. 270–278.
Aleksandr Sergejevič Gribojedov. Ljubljanski zvon 15, 1895, št. 5, s. 326–327, 1.5.
Bibliographie der österreichischen Volkskunde 1894. V. Slowenen. Zeitschrift filr österreichische Volkskunde l, 1895, s. 369–373.
Die Slovenen. Von einem Slovenen. Die Zeit 2, 1895, c. 21, s. 113–116, 23.2.; c. 22, s. 129–132, 2. 3.
Ivan Navrátil. K sedemdesetletnici njegovi. 5. marcija 1895. 1. Llubljanski zvon 15, 1895, c. 4, s. 209–213, 1. 4.
Nikolaj Semënovič Leskov (M. Stebnickij). Ljubljanski zvon 15, 1895, št. 5, s. 327, 1.5.
Popravek k člankom M. L. Leskovca: Rusija in zahodni Slovani. Slovanski svet 8, 1895, s. 60–61.
T. G. Masaryk: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození Praha 1895. Ljubljanski zvon 15, 1895, št. 5, s. 327–328, 1.5
Zur Geschichte und Charakteristik der Prager ethnographischen Ausstellung im Jahre 1895. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 25, 1895, št. 4, s. 90–98.
1896
Bulgarische Volksdichtungen. Übersetzt mit Einleitung und Anmerkungen versehen von Adolf Strausz. Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 26, 1896, s. 237–239.
Dela o narodopisni razstavi češkoslovanski. Ljubljanski zvon 16, 1896, št. 1, s. 63–64, 1. l.; št. 2, s. 125-127, 1.2.
Die Literatur zum hundertjähringen Jubiläum P. J. Šafařík’s. Archiv für slavische Philologie 18, 1896, s. 557–584.
Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895. Letopis Matice Slovenske za leto 1896, s. 75–l37.
Pismo Vrazovo V. Hanki. Vienac 28, 1896, c. 1, s. 11–12.
Slavnostni govor pri odkritju spominske ploče na rojstni hisi Davorina Trstenjaka v Kraljevcih pri Sv. Juriju na Ščavnici dne 6. septembra 1896. Slovenski narod 29, 1896, s. 213–216.
1897
Die ersten Schritte des russischen Romans. Wiener Zeitung 1897, št. 6, 7, 9.1., 10.1
Die slowenische Volkskunde 1895. Zeitschrift fiir osterreichisclte Volkskunde 3, 1897, s. 27–32, 94–96.
E. Bauer: Naturalismus. Nihilismus. ldealismus in der russischen Dichtung. Litterarhistorische und kritische Streifzüe. Neue Ausgabe. Leipzig 1896. OsteireichischesLitteraturblatt6, 1897, št. 20, s. 623–624.
Goethes Beziehungen zu Böhmen. Politik (Prag) 36, 1897, št. 20, 23, 26.
Govor na grobu Vuka Karadžića 10. oktobra 1897 na Dunaju. Anton Knezova knjižnica 4, 1897, Matica Slovenska, s. 176–178.
Govor pri prenosu Kopitarjevih kosti v l.jubljani. 12.10.1897. Anton Knezova knjiinica 4, 1897, Matica Slovenska, s. 179–180.
J. Jakubec: Antonín Marek. Jeho život a působení i výzkum v literature české. Praha 1896. Archiv fiir slavische Philologie 19, 1897, s. 622–627.
J. Vlček: První novočeska škola básnická. Praha 1896. J. Máchal: Ant. J. Puchmajer. Příspěvek k dějinám české literatury. Praha 1895. Archiv fiir slavische Philologie 19, 1897, s. 619–622.
Jan Kollár. II. del: Njegova dela. Pesniška dela. Spisa o slovanski vzajemnosti. Izdaja narodnih pesni in pridige. Životopisna, potopisna, filologična in arheologična dela. Letopis Matice Slovenske za leto 1897, s. 162–224.
Matija Valjavec. Národopisný sborník českoslovanský l, 1897, s. 203–206.
Prvi usporedjivači sanskrita na slovenskim jezicima. Rad JAZU 132, 1897, s. 103–115
Vuk Stefanović Karadzić. Na pokopališču sv. Marka na Dunaju govoril Matija Murko. Slovenski Narod 30, 1897, št. 233, 234.
1898
Dainkovo in Čopovo pismo do Šafaříka. Ljubljanski zvon 18, 1898, št. 6, s. 376–379, 1.6.
V. Jagić: Der Süden. Organ fiir die politischen, culturellen und wirtschftlichen Interessen der Kroaten und Slovenen 1898, št. 2, s. 2–4, 15.7.
1899
Goethe und die serbische Volkspoesie. Die Zeit 20, 1899, št. 256, s. 134–137.
1900
Hipler: Bogarodzica. Deutsche Literaturzeitung 1900, št. 41, s. 2660–2662.
1901
Misli k Prešernovemu življenjepisu. Ljubljanski zvon 21, 1901, št. 2, s. 122–137.
1904
Brückner: Geschichte der polnischen Literatur. Leipzig 1901. (Také pod názvem: Die Literaturen des Ostens in Einzeldarstellungen. I. Band.) Euphorion (Leipzig und Wien) 11, 1904, s. 156–161.
Eine Jacob Grimm fälschlich zugeschriebene Rezension serbischer Volkslieder. Ein Beitrag zur Geschichte der Aufnahme der serbischen Volkslieder in Deutschland. Euphorion (Leipzig und Wien) 11, 1904, s. 106–120.
Frjanovo (Narodni običaj na Murskom polju). Zabilježio Vid Habjanić. Časopis za zgodovinu in narodopisje l, 1904, s. 208–210.
J. Gebauer: Slovník staročeský. Díl I. A-J. Praha 1903. Deutsche Literaturzeitung 1904, št. 51, 52, s. 3144–3150.
1905
Die slawische Liturgie an der Adria. Österreichische Rundschau Bd. II, 1905, H. 17, s. 163–177, 23.2.
Milivoj Šrepel. Ljubljanski zvon 25, 1905, št. 5, s. 282–289, št. 6, s. 330–335; št. 7, s. 426–431.
1906
Die serbokroatische Volkspoesie in der deutschen Literatur. Archiv für slavische Philologie 28, 1906, s. 351–385.
Hiša Slovencev. [Slovenski prevod III. dela razprave ,,Zur Geschichte des volkstümlischen Hauses bei der Siidslaven – Das Haus der Slovenen”. In: Die Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1906. In: lzbrano delo (1962), s. 255–274.)
Kroaten und Serben. Oesterreichische Rundschau 9, 1906, s. 235–248, 15.12.
Laza Lazarevićs schönste Erzählungen. Übersetzt von Božidar Schaić-Didolino. Deutsche Literaturzeitung 1906, št. 51–52, s. 3243–3246. ,
Slavische Literaturgeschichte. Wiener Zeitung 1906, št. 135, 14.6.
Slovansko starinoslovje. Časopis za zgodovino in narodopisje 3, 1906, s. 214–224. Slovanský postup. Anketa ,,Máje”. Maj 4, 1906, s. 562–563, 18.5.
Zur Geschichte des volkstümlichen Hauses bei den Südslaven. Die Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, Bd. 35, 1906, s. 308–330; Bd. 36, s. 12–40, 92–130. – ‘
1907
M. Zdziechowski: Die Grundprobleme Russlands. Literarisch-politische Skizzen. Aus dem Polnischen übersetzt von A. Stylo. Wien, Leipzig 1907. Ljubljanski won 27, 1907, s. 573–574.
Arnošt Kraus: Stará historie česká v německé literatuře. Deutsche Literaturzeitung 1907, št. 6, s. 352–354.
1908
Kopitar in Vuk Karadžić. Ljubljanski zvon 28, 1908, s. 281–288, s. 347–356.
Scotus Viator /= R. W. Seton-Watson/: Die Zukunft Österreich-Ungarns und die Haltung der Großmächte. Leipzig-Wien 1907. Ljubljanski zvon 28, 1908, s. 56–57.
1909
Die Volksepik der bosnischen Mohammedaner. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde (Berlin) 1909, s. 13–30.
S. Krauss: Slavische Volksforschungen – Leipzig 1908, Blatter für Volkskunde 8, 1909, št. 1, s. 52–59.
Johannes Hus als Reformator der lateinischen Schrift. Grazer Festgabe zur 50. Versarmmlung deutscher Philologen und Schulmänner 1909, s. 136–154.
Jakubec: Geschichte der tschechischen Literatur (1907). A. Novak: Die tschechische Literatur der Gegenwart. Studien zur vergleichenden Literaturgeschichte 9, 1909, s. 246–252.
Slov. suženj “Sklave”, muka “Marter”. Wörter und Sachen 1, 19◊9, s. 109–111.
1910
Beseda o Vrazovi slavnosti. Slovenski narod 1910, št. 270. Das Grab als Tisch. Wörter und Sachen 2, 1910, Heft 1, s. 79–160.
Knjiga o Stanku Vrazu. Ljubljanski zvon 30, 1910, št. 1, s. 35–44, 1.1.
Nachtrag zu den Mitteilungen über die Volkskundemuseen im südostlichen Europa. Zeitschrift für österreichische Volkskunde 16, 1910, št. 6, s. 222–224.
Stanko Vraz v Solčavi. Časopis za zgodovino in narodopisje 7, 1910, s. 318–320.
Vrazove za tisk pripravljertje slovenske pesmi. Časopis za zgodovino in narodopisje 7, 1910, s. 271–286.
1911
Jan Krejčí: Příspevký k poznání básnické činnosti Siegfrieda Kappera, Čechische Revue 4, 1911, s. 364–369.
Jireček: Geschichte der Serben. Gotha 1911. Časopis za. zgodovino in narodopisje 8, 1911, s. 94–98.
Nachtrag zur Broschüre: Zur Kritik der Geschichte der älteren südslawischen Literaturen. Allgemeines Literaturblatt (Wien) 20, 1911, št. 13, s. 413–414; št. 16, s. 509–510.
Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba. Srpski književni glasnik 27, 1911, s. 907–923, 16.12. .
Rodoljubna knjiga brez rodoljublja. Veda (Gorica) 1, 1911, s. 266–273.
Zur Kritik der Geschichte der älteren südslawischen Literaturen. An die Leser des ,,Archivs für slawische Philologie”. Ljubljana, Kommissionsverlag L. Schwertner 1911. 36 s. Archiv für slavische Philologie 32, 1911, s. 275–281.
1912
Karel Štrekelj. Veda (Gorica) 2, 1912, s. 529–542.
Stand der Volkskunde bei der Südslawen. Korrespondenzblatt des Gesamtvereines der deutschen Geschichts- und Altertumvereine 60, 1912, št. 5/6, s. 181–182.
1913
P. Karlić: Kraljski Dalmatin (1806-1810). Zadar 1912. Veda (Gorica) 3, 1913, s. 176–180.
1914
Ein neues etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Deutsche Literaturzeitung 35, 1914, št. 26, s. 1605–1620.
1915
Kultura starosrpske države. Časopis za zgodovino n naorodopisje 12, 1915, s. 123–125.
1916
Ko je napisao “Razgovor vila Ilirkinja” god. 1835? Ljetopis Jugoslavenske Akademije 31, 1916, s. 129–131.
1917
Die slawische Philologie in Deutschland. Internationale Monatschrift für Wissenschaft, Kunst und Technik 12, 1917–1918, s. 225–252, 295–320.
1918
Josef Konstantin Jireček (1854–1918). ,,Österreich” Zeitschrift für Geschtichte (Wien) 1, 1918, s. 537–597.
1919
Die ethnographischen Verhaltnisse Russlands. Internationale lvlonatschrift fii.r Wissenschaft, Kunst und Technik 14, 1919, s. 577-595, 672-688.
Neues über südslavische,Volksepik. Neue Jahrbücher für das klassische Altertun, Geschichte und deutsche Literatur und für Pädagogik 22, 1919, 13d. XLIII und XLIV, 6. Hett, s. 273–296.
1920
Nerusi u Rusiji. Nova Evropa 1, 1920, č. 14, s. 462–467, 519–525.
O předchůdcích illyrismu. (Sjednocení Jihoslovanů) Nové Athenaeum. 2, 1920–1921, sv. III., s. 97–109.
Rusi u Rusiji. Nova Evropa 1, 1920, št. 9, s. 299–305, 337–344.
1921
Des bulgarischen Dichters Ivan Vazov Tod und Leichenbegängnis. Prager Presse 1, 1921, 25.10.
,,Městanská beseda” in Jugoslovani v Pragi. Ljubijanski zvon 41, 1921, s. 316–319.
O predhodnicima ilirizma. Nova Evropa 2, 1921, št. 3, s. 83–90:
Z historie styků československo-jihoslovanských v Praze. Československo-jihoslovanská Liga 1, 1921, št. 4–5, s. 21–23, 6.12
1922
A. Brückner: Polnische Literatur. Breslau 1922. 96 s. A. Brückner: Russische Literatur. Breslau 1922. 104 s. Slavia l, 1922–1923, s. 184–185.
Dodatak. Slavia 1, 1922–1923, s. 301.
Prag kao kulturno središte slovenstva. Nova Evropa 6, 1922, št. 1, s. 32–36, 1.9.
Slovenski jezik v Jugoslaviji. Ljubljanski zvon 42, 1922, št. 7, s. 385–395.
Úvodem. Slavia l, 1922–1923, s. 1–2.
1923
Entwicklung und Aufgaben des Seminars für slavische Philologie der Karlsuniversität in Prag. Vortrag, gehalten bei der Eröffnungsfeier der neuen Räumlichkeiten des Seminars. Prager presse 3, 1923, č. 123, 6.5.
František Pastrnek. Zu seinem siebzigsten Geburtstag. Prager Presse 3, 1923, št. 272, 4.10.
Nový seminář pro slovanskou filologii na Karlově universitě. Nase doba 30, 1923, s. 581–593.
Vatroslav Jagić. Slavia 2, 1923–1924, s. 195–204
1924
Doslov. Slavia 3, 1924–1925, s. 575.
Na grobu Vatroslava Jagića. Ljetopis Jugoslavenske Akademije38, 1924, s. 107–109. Prag und die Südslaven. Prager Presse 4, 1924, št. 116, 27.4.
1925
Arhiva narodnih pjesama crnogorskih. Lovčenski Odjek 1, 1925, št. 1, s. 5–8.
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven. Slavia 4, 1925–1926, s. 499–522.
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven. (Fortsetzung.) Slavia 4, 1925–1926, s. 684–719.
Dobrozdání o návrhu Rukověti slovanské filologie. Věstník České akadeinie věd a umění 6, 1925, št. 5–6, S, 58–65.
Epischer Volksgesang im ehemaligen Sandžak Novipazar. Zur Bilderbeilage. Prager Presse 5, 1925, št. 4, 25.1.
Predlog o izdavanju i katalogiziraaju narodnih pesama. Godišnjak Srpske kraljevske akademije 34, 1925, s. 242–243.
Predlog o izdavanju starih knjiga. Godišnjak Srpske kraljevske akademije 34, 1925, s. 244.
Predlog o skupljanju i izdavanju narodnih pesama sa melodijama u Kraljevini S. H. S. Godišnjak Srpske kraljevske akademije 34, 1925, s. 246–247.
1926
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistliche Leben der Südslaven. (Fortsetzung.) Slavia 5, 1926–1927, s. 65–99.
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven. Slavia 5, 1926–1927, s. 277–302. ‘
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistliche Leben der Südslaven. (Schluß.) Slavia 5, 1926–1927, s. 718–744.
Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistliche Leben der Südslaven. (Fortsetzung.) Slavia 5, 1926–1927, s. 500–534.
1927
Branko Vodnik (Drechsler). Slavia 6, 1927–1928, s. 569–570.
Jovan Cvijić. Slavia 6, 1927–1928, s. 570–572.
Matija Čop v Lvovu. (Po uradnih virih.) Časopis za slovenski jezik, književnost in zgodovino 4, 1927, s. 261–265. .
Myšlenka jihoslovanského sjednocení v minulosti. Slovanský přehled 19, 1927, s. 1–12. _
Vatroslav Jagić (6. 7. 1838–5. 8. 1923). Neue Oesterreichische Biographie (Wien) 4, 1927, s. 141–155.
Reisen in Jugoslavien. Vom zweiten lnternationalen Kongress für byzantinische Studien. Prager Presse 7, 1927, št. 152, s. 3–4, 3.6.
1928
Ein montenegrischer Guslar. Prager Presse 8, 1928, št. 1, s. 4–6, 1.1. .
F. Gesemann: Studien zur südslavischen Volksepik… Euphorion (Stuttgart) 29, 1928, 1. a 2. Heft, s. 297–303.
L’ etat actuel de la poésie populaire épique yougoslave. Le Monde Slave (Paris), Vième année 2, 1928, junij, s. 321–351.
Wesen und Aufgaben der deutschen Slavistik. Prager Presse 8, 1928., št. 121, 1.5.
1929
Nynější stav jihoslovanské národní epiky. Národopisýj Věstník Českslovanský 22, 1929, s. 1–19.
Řeč při zahájení I. sjezdu slovanských filologů 6.10.1929 v Praze. Slavin 8, 1929–1930, s. 840–849.
Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami. Etnolog, Glasnik Etnografskega muzeja v Ljubljani 3, 1929, s. 4–54; franc. resumé.
Zur Geschichte der Heugabel (Slav. vidly). Wörter und Sachen (Heidelberg) 12, 1929, št. 2, s. 316–341.
1930
Dr. Josef Zubatý (1855–1931). Československo-jihoslovanskd rnvue l, 1930-1931, št. 9, s. 419.
Za národní epikou po Jugoslavii. Československo-jihoslovanská revue l, 1930–1931, št. 3, s. 111–114; št. 4, s. 154–160.
1931
Auf den Spuren der Volksepik durch Jugoslavien. Slavische Rundschau 3, 1931, s. 173–183. .
Der Ausbau der slavistischen Studien in der Tschechoslovakei. Prager Rundschau 1, 1931, č. 4, s. 332–348.
Die Tschechoslovakische Slavistik vor dem Kriege. Prager Rundschau 1, 1931, št. 2, s. 130–143.
Myšlenky slovanského filologa o hospodářských stycích slovanských. Slovanský Obzor 2, 1931, št. 3–4, s. 6–7. 1
Moderne jugoslavische Guslaren. Prager Presse 1931, Beilage zur »Prager Presse«, št. 52, 25.12.
Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1930. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek III. Za rok 1930. Praha 1931, s. 103–104.
1932
Ivan Meštrović als Rhapsode. Der ,,Klaggesang von der edlen Frauen des Asan Aga” in einer neuen Version. Prager Presse 1932, Beilage zur ,,Prager Presse”, št. 16, 17.4.
Zpěvacky epických písní v Dalmacii. Československo-jihoslovanská revue 3, 1932–1933, št. 9–10, s. 297–301.
Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1931. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek IV. Za rok 1931. Praha 1932, s. 107–110. .
1933
Kod Meštrovića i njegovih. Ivan Meštrović kao pjevac epskih narodnih pjesama. Nova Evropa 26, 1933, št. 8, s. 25–30, 15.8.
L’Epopée Yougoslave. A. Vaillant: Les chants épiques des Slaves du Sud. Paris 1932.
Byzantion 8, 1933, s. 338–347.
Nouvelles observations sur l’etat actuell de la poésie épique en Yougoslavie. Revue des études slaves (Paris) 13, 1933, s. 16–50.
Spomini na Ptuj. Časopis za zgodovino in narodopisje 28, 1933, št. 2–4, s. 67–82. ,
Uvod. V: K. Wiskowatyj: Poglosy historji polskiej w epice jugosłowiańskiej. (Próba historycznego badania epiki ludowej Serbów, Chorwatów i Słoweńców.) Práce Slovanského ústavu, sv. 11. Praha 1933, s. IX–XX.
1934
Dnešek a budoucnost Jugoslavie. Prosloveno v československém rozhlase 1.12.1934.
Československo-jihoslovanská revue 4, 1934, št. 8, s, 165–167.
Nekoliko zadaća u proučavanju narodne epike. Zusammenfassung: Einige Aufgaben der Epenforschung. Prilozi proučavanju narodne poezije 1, 1934, s. 2–5.
1935
Asanaginica sa Šipana. Nova Evropa 28, 1935, št. 4–5, s. 112–119, april.
Das Original von Goethes ,,Klaggesang von den edlen Frauen des Asan Aga” (Asanaginica) in der Literatur und im Volksmunde durch 150 Jahre. Germano slavica 3, 1935, s. 354–377; nadaljevanje v: Germanoslavica 4, 1936, s. 94–115, 285–309.
-m.: K slavnostnímu představení komedie A. S. Gribojedova ,,Hoře z rozumu” … České slovo 27, 1935, št. 274, s. 8, 26.11.
Proslov na valném shromáždění Slovanského ústavu 4. června 1933 v Lobkovickém paláci v Praze. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek V–VII. Za tříletí 1932–1934. Praha 1935, s. 222–225.
Proslov na valném shromáždění Slovanského ústavu 26. června 1934 v Lobkovickém paláci v Praze. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek V–VII. Za tříletí 1932–1934. Praha 1935, s. 228–231.
Slovanská vzájemnost a umění. Slovanský přehled 27, 1935, s. 89–91.
Zpráva univ. prof. Dr. M. Murka o II. sjezdě slovanských filologů ve Varšavě. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek V.–VII. Za tříletí 1932–1934. Praha 1935, s. 143–145.
Zpráva prof. M. Murka o vědecké cestě po Jugoslavii r. 1932. Ročenka Slovanského ústavu.. Svazek V.-VII. Za tříletí 1932–1934. Praha 1935, s. 148.
1936
Das Original von Goethes ,,Klaggesang von den edlen Frauen des Asan Aga” (Asanaginica) in der Literatur und in Volksmunde durch 150 Jahre. Germanosla vica 4, 1936, s. 94–115, s. 285–309.
Projev na valném shromážděni Slovanského ústavu, které se konalo 6.6.1935 v Lobkovickém paláci v Praze. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek VIII. Za rok 1935. Praha 1936, s. 81–84.
1937
Hundert Jahre der ,,Slavischen Wechselseitigkeit” J. Kollárs. Slavische Rundschau 9, 1937, s. 13–23. 1
K diskusi o sjezdech slovanských filologů. Slavia 15, 1937–1938, s. 311–313.
Zahajovací proslov M. Murka na slavnostním shromáždění na pamět’ 100. výročí vydání spisu Jana Kollára o slovanské vzájemnosti (20.11.1936 v Pantheonu Národního musea v Praze). Ročenka Slovanského ústavu. Svazek IX.Za rok 1936. Praha 1937, s. 116–117.
Zápis o valném shromáždení Slovanského ústavu, které se konalo ve čtvrtek dne 28. května 1936 v Lobkovickém paláci v Praze III. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek IX. Za rok 1936. Praha 1937, s. 111–115.
Zgodovinski podatki o slovenskih narodnih pesmih. Zusammenfassung. Historische Zeugnisse über slovenische Volkslieder. Časopis za zgodovino in narodopisje 32, 1937 (Kovačičev zbornik), s. 300–306.
1938
Najnovija dela Micuna Pavićevića. Balkan (Beograd) 22, 1938, št. 336, s. 4.
Projev na valném shromáždění Slovanského ústavu 3. června 1937. Ročenka Slovanskěho ústavu. Svazek X. Za rok 1937. Praha 1938, s. 116–120.
V. Jagić: Spomeni mojega života. I. deo (1838–1880). Beograd 1930. II. deo (1880–1923). Beograd 1931, Slavia 16, 1938–1939, s. 347–384.
Za narodnom epikom na Kosovu. Prilozi za književnost, jezik, istoriju i folklor 18, 1938, št. 1–2, s. 565–576.
Začetek mojega pisateljevanja. Slovenski narod 71, 1938, št. 86, s. 9, 16.4.
Zahajovací proslov M. Murka na slavnostním shromáždění na pamět’ 100. výročí smrti A. S. Puškina (10.2.1937 ve dvoraně Filosoficke fakulty Karlovy university). Ročenka Slovanského ústavu. Svazek X. Za rok 1937. Praha 1938, s. 134–136.
Zahajovací proslov M. Murka na smutečním shromáždění Slovanského a Orientálního ústavu na pamet’ čestného člena presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka (12.10.1937 v Lobkovickém paláci v Praze III). Ročenka Slovanského ústavu. Svazek X. Za rok 1937: Praha 1938, s. 145–146.
1939
Hlasy o Jagićově činnosti v Berlíně. Slavia l 7, 1939–1940, s. 310–312.
Projev na valném shromáždení Slovanského ústavu 24. května 1938. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek XI. Za rok 1938. Praha 1939, s. 62–67.
Zum Gleit. Slavische Rundschau 11, 1939, s. 1–2.
1940
Indija slovenskih narodnih pesmi. Slovenski jezik 3, 1940, s. 20–27.
1946
Mé vzpomínky a přání. Slovansky přehled 32, 1946, s. 147–150.
Zborniki, ki jih je uredil ali souredil Matija Murko
1919
KlDRIČ, France: Die protestantische Kirchenordnung der Slovenen im XVI. jahrhundert: Heidelberg, eine literarisch-kulturhistorisch-philologische Untersuchung. Red. M. Murko. Heidelberg, Winter’s Universitätsbuchhandlung 1919. 158 s.
1920
Karl H. Meyer: Slavische und indogermanische Intonation, (Slavica, herausgegeben von M. Murko. 2). Heidelberg, C. Winter 1920. 54 s.
1922
R. Nachtigal: Akzentbewegung in der russischen Formen und Wortbildung. I. Substantiva auf Konsonanten. (Slavica, herausgegeben von M. Murko.) Heidelberg, C. Wmter 1922. VIII + 300 s.
1929
Josef Dobrovský 1753–1829. Sborník statí k stému výročí smrti Josefa Dobrovského K I. sjezdu slovanských filologů v Praze (6.–12.10.19 9). Vydal Slovanský seminář UK v Praze. Uspořáadal J. Horak, M. Murko a M. Weingart. Praha 1929. 429 s.
1932
Sborník prací I. sjezdu slovanských filologů v Praze 1929. Svazek II. Přednášky. Uspořádali J. Horak, M. Murko, M. Weingart a S. Petíra. Recueil des travaux du Ier congrès des philologues slaves á Praha en 1929. Tome II. Conférences. Rédigeés par J. Horák, M. Murko, M. Weingart et S. Petíra. Praha, Orbis 1932. 1137 s.
1933
Magarašević Branko: ,,Georgije Magarašević” (1793–1830). Kulturhistorische Beiträge zu den Anfängen der neueren serbischen Literaturgeschichte. Ved. red. H. Meyer a M. Murko. Heidelberg, C. Winter 1933. 1050 s.
1948
Slovanské studie. Sbírka statí vénovaných prof. Dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla. Uspořádali J. Kurz, M. Murko, J. Vašica. Praha, Vyšehrad 1948.
Vir: Jiří BEČKA, Anna ZELENKOVÁ, 2003: Výběrová bibliografie Matiji Murka. Murkova epocha slovanské filologie. Ur. M. Zelenka. Praha: Euroslavica. 123–168.